Home Kronika z výpravy do Jistebnice 7. – 9. listopadu 2014
« Home »
Lis 12th, 2014

Kronika z výpravy do Jistebnice 7. – 9. listopadu 2014

Jistebnický oddíl třináctého střediska v Opařanech (domovská stránka) nám pro tuto výpravu zapůjčil svoji klubovnu na náměstí. V pátek, kdy jsme do Jistebnice přijeli, probíhaly ovšem ještě pravidelné schůzky tohoto oddílu, proto jsme začali hrou na náměstí, kde za tmy dva týmy sháněly odpovědi na otázky vůdce, např. „kdy byl postaven pranýř na náměstí?“

Jistebnice_2701

Stále ještě první den jsme také zahájili příběh výpravy: Piráti z Pacifiku 2. Pan Burns totiž nešťastnou souhrou okolností na konci tábora uprchl, a nyní se vrátil, aby postavil Zkázonorku 2, se kterou by se znovu pokusil dobýt svět. Současně se zrádným panem Burnsem se ovšem vrátil i Dvojnožka, nejčestnější člověk na světě, aby se pokusil složit pět zkoušek a získat tak odkaz Bílého hradu, který zničil pan Burns za mlada (na papíře to dávalo smysl).

Zkoušky byly po řadě (plněno během celého víkendu):

  1. Pamětlivost: Přinést střípek portálu ze zahajovací schůzky (splnili čtyři)
  2. Uhlazenost: Nepromluvit ani jednou sprostě během výpravy (splnil pouze Spongebob, hanba ostatním)
  3. Energie: Vydržet běžet pět minut bez pozastavení (splnilo pět)
  4. Odvaha: Vybrat si těžší úkol bez jeho znalosti předem (splnili právě Medvědi)
  5. Tvořivost: Vytvořit z papíru něco zajímavého (splnili všichni)

Druhý den ráno se vlčata věnovala úkolům ze stříbrné stopy (před zavedením Nového výchovného programu se vzdělávání vlčat dělilo v Junáku na tři úrovně: nováčkovskou zkoušku, stříbrnou stopu a zlatou stopu).

Na vycházku jsme poté šli po naučné stezce kolem rybníků u Jistebnice. Příroda byla všude kolem krásná, a mnohým se líbily také hromady napadaného listí. Spadané listy byly všech možných barev a dost jsme si s nimi nahráli: mohu vyjmenovat např. shazování listí do prudce tekoucí vody, Mikešův pluh, spršky nebo Mikešův překvapivý útok (video). Cestou jsme hráli několik dalších her, například cestování v lodi nebo nálety.

Vrátili jsme se až za tmy. Večer se skauti věnovali myšlenkovému programu Kdo je skaut?, zatímco vlčata si nahrazovala svůj neúspěch ve zkoušce odvahy… stezkou odvahy, což byl nápad Spongeboba.

Ještě předtím ovšem všichni dohromady hráli hru Bitva o souostroví, závěr příběhu výpravy. Každý tým sestával ze skautů i vlčat. Skauti měli za úkolem pohybovat vojáky po taktické mapě na stole a vzájemně bojovat, zatímco vlčata plněním úkolů stříbrné stopy získavala pro skauty nové bojovníky. Vyznamenal se zde obzvláště Fíla, který vyluštil tři zašifrované zprávy dříve, než se jeho starším kolegům podařilo vyluštit první – a ještě mu zbyl čas na odpočinek. U skautů ovšem byly větší problémy – pravidla taktické hry, zdá se, nebylo snadné pochopit a když po patnácti minutách hry jim skauti stále nerozuměli, hra byla ukončena předčasně.

V neděli časně ráno pak byl kronikář překvapen, když do místnosti, kde spal, vstoupili všichni účastníci výpravy a Péťa mu předal dort a krásné přání, po němž kronikářovi popřáli k jeho dvacátým druhým narozeninám také ostatní účastníci výpravy.

Po nedělním úklidu stála klubovna nejspíše čistší a uklizenější než před naším příchodem, byť jsme během něj zničili místní koště a lopatku. Před návrtem do Tábora jsme ještě zopakovali nejoblíbenější hru výpravy: Zombie apokalypsu od Mikeše (kombinace zombie, schovávané a lavinové honičky), a také poprvé vyzkoušeli aztéckou hru Pelota.

Do klubovny v Jistebnici se časem rádi vrátíme.

Zapsal Profesor.

Úplnou fotogalerii z této výpravy naleznete na oddílovém rajčeti.